Žihle
-
Tak to máme za sebou. Žihle oslavila 770 let ve velkém stylu, který dlouho nikdo nezažil. Na sobotu 9.srpna se připravovali všichni organizátoři dlouho dopředu, ale hlavní přípravy vrcholily v samotný den časně ráno, kdy ještě vydatně pršelo. O počasí se říká, že jedenáctá rozhoduje, a taky rozhodla. Dalších 24 hodin neukápla z nebe ani kapka. Teploty se pohybovaly kolem příjemných 25 stupňů, takže nebylo ani vedro ani zima. První návštěvníci se začali objevovat už v deset hodin dopoledne, i když se areál hasičského cvičiště u Plivátka otevřel pro veřejnost až v pravé poledne. Na místo dorazili i stánkaři s ukázkami starých řemesel a v hasičském stanu si všichni mohli prohlédnout na fotografiích, jak vypadala Žihle před 100 lety. Výstavu připravil Otto Huček. Kolem jedné hodiny odpoledne už hasičské cvičiště provoněly první klobásy a návštěvníků přibývalo. Starosta obce František Procházka společně s historickou skupinou Lancea z Plzně oficiálně zahájil oslavy a ještě než předal slovo tachovským dudákům, připomněl minutou ticha náhlé úmrtí pana Filipa Kočínce, který se několik desítek let staral o kulturu v Žihli. Pak už program jel naplno – ukázky historických šermů a tanců vystřídaly pohádky pro děti v podání paní Slavíkové z Křivoklátu, mezitím se na žihelské lávce přes Plivátko utkávali odvážní soutěžící na kole nebo v trakaři. S časem 24,54 se nejdéle na lávce udržel Tomáš Hauner a stal se tak celkovým vítězem druhého ročníku přejezdu na kole. Stupeň vítězů v disciplíně “přejezdy na trakaři” obsadila dvojice otec a syn – Michal a Michal Čechurovi.
Odpolední program skončil krátce po 18.hodině a pod nafukovacím obloukem proběhla přestavba na večerní zábavu. Úderem osmé večerní hrábli do strun kluci ze skupiny Repelent a na louku u Plivátka začali přicházet první zájemci o večerní veselí pod širým nebem. V půl deváté bylo pořadatelům jasné, že je zle. Stoly, židle a lavičky nemohly stačit pro stále přicházející žihelské davy. “Nápad roku” dostal Otto Huček při pohledu na rozebrané dřevěné fošny ze žihelské lávky: “Jedeme pro cihly!” zvolal. A tak během půl hodiny posloužila žihelská lávka jako lavice pro zábavychtivé žiheláky. Dalších sedm laviček bylo dovezeno z fotbalového hřiště. Večer byl zachráněn, a protože se trošku ochladilo, tanec na sebe nenechal dlouho čekat. Pak přišla jedenáctá večerní a my jsme se přenesli o více než dvacet let zpátky v čase. Červené sukýnky, cůpky a drdůlky, bílé třásně v ruce… Právě tak vtrhly se skladbou Poupata od Michala Davida před užaslé obecenstvo ženy TJ Sokol Žihle. Pro velký úspěch musely své “sokolsko-spartakiádní” číslo opakovat. Pak už se tančilo až do druhé hodiny ranní. Skupina Repelent podala skvělý výkon, protože jejich série trvaly i hodinu a půl.
Návštěvníci si odpoledne i večer chválili a objevili se i tací, kteří si přáli, aby Obecní úřad podobnou akci zopakoval i příští rok… a důvody k tomu jsou – protože za rok to bude 550 let, co obec Žihle získala městský znak…
Jménem školské a kulturní komise OÚ Žihle
Jiří Bláha
